Dnes je to 1 rok, co zemřela moje babička. Dnes ráno u jejího hrobu, stojící u náhrobku s dvojitým širokým kamenem, na kterém bude jednoho dne patřit ona i můj dědeček. Jak zvláštní a těžký je to pocit stát s někým, koho milujete, nad tím, co bude jeho vlastním hrobem. Všude kolem mě byla jména prarodičů a rodičů, které jsem znala, a tichá připomínka, že zanedlouho budeme tam. Udělejte s dneškem maximum, anon. <3